Hať

První zmínka o obci se v historických pramenech objevuje v roce 1250. Ještě před tímto datem však bylo území Hatě osídleno a to již v mladší době kamenné. Hať je pravděpodobně pojmenována po proutěném mostu přes bažinatou krajinu. Staročesky se nazýval „hatí“.

Roku 1250 byla obec majetkem velehradského kláštera. 18.12.1250 byla ves zmíněna v listině papeže Inocenta IV. Jako „Had“. Tato první zmínka pak pravděpodobně zavdala příčinu, proč je had v erbu vesnice.

Období 1250-1439 je pro historiky této obce velkou neznámou. Není totiž zmiňována v žádné listině. V listinách je pouze zmiňována ves Sinfridsdorf (Žibřidovice) a historikové nejsou jednotni v názoru, zda existovaly dvě samostatné vesnice, nebo se jednalo o jednu a tutéž ves, u které se pouze změnil název. Pro čtenáře tohoto webu, jsme se se jménem Žibřidovice setkali už u Darkoviček.

Roku 1439 je ves společně s Piští a Oviští opatem velehradského kláštera Štěpánem zastavena panu Čeňkovi ze Tvorkova. Od roku 1468 je ves majetkem Bernarda Bírka z Násile. Od něj pak Hať přebírají páni z Benešova a na Drahotuších. Za jejich vlády byla ve vsi zbudována tvrz. Panské sídlo po připojení obce k panství Hlučínskému roku 1517 a později 1567 k Šilheřovicím ztratilo na významu a později zaniklo. Od roku 1567 je Hať společně s Darkovicemi, Koblovem, Šilheřovicemi v majetku Karla v Vrbna. Od roku 1609 je pak majitelkou Hati Bohunka Stošová z Kounic.

Roku 1625 Hať kupuje společně s Oviští Bernard Lichnovský z Voštic. Krátce na to Hať patří opětně k šilheřovickému panství. Roku 1632 panství získává hrabě Šlik.

Od roku 1567 je v obci fara, ke které byla roku 1576 přistavěna škola. Roku 1673 propukl v obci obrovský požár, kterému padlo za oběť většina stavení. Roku 1674 Hať společně se šilheřovickým panstvím kupuje opavská jezuitská kolej. Roku 1731 jezuité v Hati staví jednolodní barokní kostel sv. Matouše – roku 1894 rozšířen a nově vybaven.

Roku 1742 po prohrané válce byla část Slezska podstoupena Prusku. 1773 byl zrušen jezuitský řád a obec připadla náboženskému fondu. Roku 1787 Hať získal Karel Laryš a ještě téhož roku Fridrich Eichendorff. Od roku 1844 byla Hať v majetku Rothschildů.

16.3.1923 byla Hať společně s Piští připojena dle mírové dohody po skončení 1. světové války k ČSR a začleněna do okresu Hlučín.

Stejně jako ostatní obce Hlučínska byla obec v letech 1938-1945 součástí německé říše. Po konci války se Hať opětně stala součástí ČSR. Mezi lety 1978 – 1990 byla Hať součástí města Hlučín. Od roku 1990 je samostatnou obcí.

Místopisně

Hať leží na úpatí Hlučínské pahorkatiny severně od Hlučína v nadmořské výšce 215 m. n. m. Východní a severní hranici obce tvoří státní hranice s Polskou republikou. Obcí protéká potok Bečva. Dominantou a jedinou současnou kulturní památkou je barokní kostel sv. Matouše.

Kontakt a znak obce

Adresa: Obecní úřad Hať, Lipová 86, 747 16 Hať
www: http://www.obechat.cz/
email: obechat@obechat.cz
počet obyvatel: 2539

Fotogalerie

autorem fotografií marvil

Nahoru

Napsat komentář

Povinné položky jsou označeny *.


Víte o připravované akci? napište nám